Křečové žíly – varixy…

Známe je jako nehezké, modrofialové, vystouplé a uzlovitě rozšířené žíly, které nejčastěji postihují povrchový žílní systém dolních končetin. Až třetina světové populace má křečové žíly dolních končetin, varixy se vyskytují u 20–30 % mužů a 40–50 % žen. Varixy by měly být léčeny od prvních náznaků. Toto onemocnění vede k omezení pacienta v běžném životě a může se stát posléze příčinou jiných onemocnění, jako je chronická žilní nedostatečnost, trombóza, bércové vředy nebo onemocnění lymfatického systému. Zapomenout nemůžeme ani na hledisko estetické.

 

Jak a proč vznikají křečové žíly?

Dispozice ke vzniku křečových žil je nám dána. Křečové žíly jsou cca z 90 % zděděnou chorobou vázanou na genetický kód - a jsou jakousi daní za to, že chodíme vzpřímeně. Žíly dolních končetin sestávají z hlubokého a povrchového systému. Z dolních končetin odtéká krev směrem k srdci proti zemské přitažlivosti, žíly jsou proto vybaveny množstvím chlopní, které brání zpětnému toku. Hluboký žilní systém je uložený mezi svaly. Jak se svaly smršťují a uvolňují, přečerpávají krev výše k srdci. Povrchní žilní systém, tedy ty žíly, které vidíme pod kůží, jsou s hlubokými žilami spojeny řadou spojek, zvanými perforátory. Také součástí žil hlubokého systému jsou chlopně, které pomáhají návratu krve směrem k srdci. Křečové žíly se začínají rozvíjet, když chlopně nefungují. S porušenou funkcí žilních chlopní se člověk může narodit, nebo naopak – může dojít v průběhu života k jejich poškození.

Varixy se začínají objevovat u těch pacientů, jejichž žilní stěna je málo pevná, po čase se zvětší její průměr a chlopeň se stane nedomykavou nebo proběhne zánět žil a výsledkem je opět poškozená žilní chlopeň, a tentokrát i žilní stěna. Následkem je přetlak v žilním systému dolních končetin a vzniká obraz žilní nedostatečnosti, s některými z následujících příznaků:

• viditelné křečové žíly • bolest • otok končetin • těžkost a únava nohou • kožní změny a kožní vředy.

Prvními projevy žilní insuficience jsou pocity těžkých a unavených nohou, vzácně nočních křečí (odtud název křečové žíly), ale i pocit pálení, brnění až bolestí v průběhu viditelně rozšířených žil. Potíže se zhoršují během dne, maxima dosahují navečer a v letních měsících. Je typické, že příznaky lze zmírnit uvedením nohou do zvýšené polohy, zatímco stání nebo sezení po delší dobu tyto příznaky obvykle zhoršuje. Zlepšení také přináší chlad a komprese. Bolet mohou i drobné mikrovarixy, ke zvýraznění potíží může dojít u žen v období menstruace.

Hlavním faktorem vzniku křečových žil je vrozená dispozice. Zhoršování mají na svědomí zejména ženské hormony a těhotenství, proto také ženy trpí křečovými žilami až 3 x častěji. Jejich vznik a rozvoj však může být ovlivněn i obezitou, dlouhým stáním, zácpou, zvýšenou srážlivostí krve či žilní trombózou – všechny tyto faktory totiž představují pro žíly abnormální zátěž. Varixy často trpí osoby, které většinu pracovní doby stojí (prodavači, učitelé, kadeřnice…) a lidé, kteří se málo pohybují a nejsou fyzicky aktivní. Riziko vzniku křečových žil vzrůstá rovněž při onemocnění jater nebo cukrovce, při poruchách krevního oběhu, při některých poraněních dolních končetin, u lidí trpících vysokým tlakem a mající nedostatek vlákniny, vitamínu C a bioflavonoidů ve stravě.

 

Laser v léčení křečových žil?

Operační odstranění varixů se dnes provádí ambulantně v lokálním umrtvení nebo za krátkodobé hospitalizace v nemocnici. Nejmodernější miniinvazivní metody využívají místo vytržení žíly metodu zatavení žilního kmene vláknem endovaskulárního laseru. Principem operace je dosažení kontrolovaného smrštění a trvalého uzavření žíly pomocí laserové energie, která je uvnitř žíly měněna na tepelnou energii. Energie je přenášena z generátoru pomocí speciální sondy. Hlavní výhodou miniinvazivní metody je podstatně kratší pooperační rekonvalescence, krátko a střednědobé výsledky (týkající se znovuobjevení varixů) jsou však srovnatelné s tradiční chirurgickou metodou. Diodový laser Vám nabízí 2 plus: vlnovou délku 1470 nm radiální vlákno.